Škola: Základní škola Žatec, nám. 28. října 1019, okres Louny
Školní řád základní školy
Č.j.: 301/2020 Spisový znak: 5.1 Skartační znak: S10
Vypracoval: Mgr. Jana Hassmanová Schválil: Mgr. Jana Hassmanová
Školská rada schválila dne: 27.08.2020
Pedagogická rada projednala dne dne: 27.08.2020
Účinnost od: 1.09.2020 Platnost od: 1.9.2020
Změny:

Číslo:      Datum:      Změna:                                Provedl:

1               1.9.2022   bod. 2.2.11                            Mgr. Jana Hassmanová

Ředitel základní školy, jejíž činnost vykonává Základní škola Žatec, nám. 28. října 1019, okres Louny v souladu s ustanovením § 30 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, a vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění,

vydává

školní řád základní školy, jejíž činnost vykonává Základní škola Žatec, nám. 28. října 1019, okres Louny.

Školní řád upravuje:

  • Podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků jejich zákonných zástupců ve škole (§ 30 odst. 1 písm. a) školského zákona).
  • Podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole (§ 30 odst. 1 písm. a) školského zákona).
  • Provoz a vnitřní režim školy (§ 30 odst. 1 písm. b) školského zákona).
  • Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí (§ 30 odst. 1 písm. c) školského zákona).
  • Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků (§ 30 odst. 1 písm. d) školského zákona).
  • Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (§ 30 odst. 2 školského zákona).
  • Podmínky ukládání výchovných opatření (§ 31 školského zákona).
  • Podmínky pro omlouvání a uvolňování žáků z vyučování (§ 50 odst. 1 školského zákona).
  • Poučení o povinnosti dodržovat školní řád (§ 22 odst. 1 písm. b), § 30 odst. 3 školského zákona).

Školní řád je závazný pro všechny žáky školy, jejich zákonné zástupce a všechny zaměstnance školy a je platný i pro akce související s výchovně vzdělávací činnosti školy, které se uskutečňují mimo budovu školy.

Pokud Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví právním předpisem či mimořádným opatřením pravidla, která budou odlišná od pravidel tohoto školního řádu, pak ustanovení školního řádu, které jsou s nimi v rozporu, se nepoužijí.

Obsah:

  1. Úvodní vymezení 3
  2. Podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků 3
  3. Podrobnosti k výkonu práv a povinností zákonných zástupců nezletilých žáků 5
  4. Podmínky pro dokládání nepřítomnosti, omlouvání neúčasti žáka ve vyučování 6
  5. Systém péče o žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními 7
  6. Provoz školy (vnitřní režim) 8
  7. Provoz a vnitřní režim při činnostech mimo místo, kde škola organizuje vzdělávání 9
  8. Bezpečnost, prevence 10
  9. Zacházení s majetkem školy 11
  10. Pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky 11
  11. Podmínky školního stravování 12
  12. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a podmínky ukládání výchovných opatření 13

Poučení o povinnosti dodržovat školní řád

(§ 22 odst. 1 písm. b), § 30 odst. 3 školského zákona)

  • Školní řád platí do odvolání.
  • Školní řád byl projednán Pedagogickou radou dne 27.8.2020 a schválen Školskou radou dne 27.8.2020
  • Školní řád je zveřejněn na přístupném místě ve škole, prokazatelným způsobem jsou s ním seznámeni žáci i zaměstnanci školy a o jeho vydání a obsahu jsou informováni zákonní zástupci nezletilých žáků.
  • Školní řád nabývá účinnosti 1.9.2020
  • Změny školního řádu lze navrhovat průběžně s ohledem na naléhavost situace. Všechny změny ve školním řádu podléhají projednání v pedagogické radě, schválení ředitele školy a následně schválení školskou radou.
  1. Úvodní vymezení

Škola poskytuje vzdělání, zajišťuje rozumovou výchovu ve smyslu vědeckého poznání a v souladu se zásadami humanity a demokracie, poskytuje mravní, etickou a estetickou výchovu žáků. Základní škola připravuje žáky na další vzdělávání a uplatnění v praxi.

Žádné ustanovení školního řádu nesmí být v rozporu se Zřizovací listinou, zákonem 561/2004 Sb., vyhláškou MŠMT 48/2005 o základní škole, Listinou základních práv a svobod a dalšími ustanoveními vymezujícími základní práva a povinnosti osob, ke kterým se vztahuje.

Není-li uvedeno jinak, řídí se každý účastník školního života obecně platnými společenskými normami a zvyklostmi. Některá ustanovení mohou být upravena nebo doplněna pravidly třídy

  1. Podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků (§ 21 a 22 školského zákona)

2.1 Práva žáků 

  • Žák má právo na vzdělání, výchovu a školské služby, které odpovídají vzdělávacímu cíli školy a směřují k rozvoji jeho osobnosti, a to včetně výběru z volitelných a nepovinných předmětů dle nabídky školy,
  • Žák má právo na informace o průběhu vzdělávání a o hodnocení výsledků vzdělávání a hodnocení chování.
  • Žák má právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím podstatných záležitostí jeho vzdělávání a jeho osoby.
  • Žák má právo na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského zařízení (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum, středisko výchovné péče).
  • Žák má právo zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být volen, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy.
  • Žák má právo na ochranu před fyzickým a psychickým násilím a před sociálně patologickými jevy, na ochranu před všemi formami sexuálního zneužívání a před kontaktem s narkotiky a psychotropními látkami.
  • Žák má právo na odpočinek v době přestávek.
  • Žák má právo na používání povolených pomůcek.
  • Žák má právo v průběhu celého vyučování dodržovat pitný režim (pití nealkoholických nápojů z uzavřených nádob).

2.2 Povinnosti žáků

  • Žák jsou povinen se řádně vzdělávat, jak prezenční formou výuky (řádně dochází na výuku do školy), tak distanční formou výuky (v míře odpovídající okolnostem).
  • Žák je povinen být v případě mimořádných opatření vybaven stanovenými ochrannými prostředky dýchacích cest a používat je předepsaným způsobem.
  • Žák je povinen dodržovat školní řád, provozní řády odborných učeben, tělocvičny, pravidla hygieny, bezpečnosti a požární prevence ve škole, pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti.
  • Žák je povinen se chovat ke všem zaměstnancům školy slušně. Žák je povinen plnit pokyny všech zaměstnanců školy, které směřují k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Žák je povinen plnit pokyny všech pedagogických pracovníků školy spojené s výchovou a vzděláváním, které jsou vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností žáka stanovených školským zákonem.
  • Žák je povinen chránit své zdraví a zdraví spolužáků. Žák nesmí ubližovat, ohrožovat nebo zastrašovat jiné žáky, nejsou přípustné žádné projevy šikany (včetně kyberšikany). Žák je povinen upozornit kteréhokoli pedagogického pracovníka školy na jakýkoli náznak šikanování, násilí, brutality či jiného projevu asociálního chování ve svém okolí.
  • Žák odpovídá za své chování ve škole i mimo ni. Školu musí náležitým chováním reprezentovat i na veřejnosti.
  • Žák dodržuje základní bezpečnostní opatření – chová se ohleduplně ke svým spolužákům, neruší je svým projevem, neběhá po chodbách, neotevírá okna bez pokynů učitele, nemanipuluje s elektrickými spotřebiči a zdroji elektrického napětí, nemanipuluje s otevřeným ohněm, ani ostrými předměty bez vědomí učitele. Oděv a účes má vždy přizpůsobený tak, aby nepředstavoval pro žáka při dané činnosti zvýšené nebezpečí úrazu, při pochybnostech se řídí pokyny vyučujícího. Ve výuce tělesné výuky nebo při jiných pohybových činnostech žák nesmí nosit oblečení, obuv, šperky ani jiné předměty, které mohou být příčinou úrazu. Piercing si musí žák vyjmout nebo bezpečně přelepit náplastí.
  • Žák se zodpovědně připravuje na vyučování, zpracovává zadané úkoly, na vyučování má připravené potřebné pomůcky, na hodiny tělesné výchovy vhodný oděv a vhodnou obuv.
  • Jestliže se žák nemohl na vyučování náležitě připravit nebo nevypracoval domácí úlohu, omluví se a zdůvodní svoji nepřipravenost učiteli na počátku vyučovací hodiny. Dle potřeby využije možnosti konzultace (přichází s doplněnou látkou, konkrétními dotazy).
  • Žák nosí učebnice a školní potřeby do školy podle rozvrhu hodin a podle pokynů pedagogických pracovníků.
  • Žák nesmí nosit do školy věci, které nemají vztah k vyučování; věci nebezpečné pro život a zdraví (např. výbušniny, zbraně a chemikálie); literaturu a jiné nosiče s tematikou podporující rasismus, násilí, nacismus, fašismus a pornografii. Je zakázáno propagovat, nosit, držet, distribuovat a užívat návykové látky, omamné látky, jedy a takové látky, které je svým vzhledem, chutí a konzistencí napodobují. Zákaz platí ve škole, v areálu školy i na akcích školou pořádaných.
  • Žáci jsou povinni nahlásit ihned každý školní úraz. V hodině vyučujícímu, o přestávce dozírajícímu, třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy.
  • Žák dodržuje základní hygienická opatření – provádí pravidelnou osobní hygienu, chodí čistý, upravený, oděv není vyzývavý či jinak nepatřičný (provokativní nebo vulgární nápisy apod.). Pracovní místo má upravené, učebnice a učební pomůcky udržuje v čistotě. Škola neomezuje žáka při dodržování pitného režimu – umožňuje-li to daná činnost, žák může pít během výuky. Nevystupuje-li chování žáka z přijatelných mezí, neomezuje-li okolí a nevyrušuje-li ostatní žáky při práci, není žák omezován ve svých zdravotních a hygienických potřebách. Žák může během hodiny odejít na toaletu, vždy však o tom informuje vyučujícího. (Odchází vždy jen jeden žák, a to po dobu nezbytně nutnou. V případě zneužívání tohoto ustanovení či ustanovení o pitném režimu požádá třídní učitel rodiče o konzultaci, příp. projedná úpravu tohoto pravidla v třídním kolektivu a zanese změnu do pravidel třídy.)
  • Ve škole, při akcích pořádaných školou, v areálu školy, ale i v blízkosti školy je žákům zakázáno vnášet, prodávat, podávat, anebo zde užívat návykové látky anebo takové látky, které napodobují tvar, vzhled návykových látek anebo evokují jejich chuť. Porušení tohoto ustanovení bude posuzováno jako velmi závažné porušení školního řádu. Podle závažnosti jsou přijímána další opatření ve spolupráci s orgány sociálně – právní ochrany dětí, Policií ČR, apod.
  • Žák se chová ekologicky a svým jednáním nezatěžuje prostředí, v kterém žije. Třídí odpad (využívá k tomu školní nádoby na plast a papír a venkovní kontejnery na tříděný odpad) chová se ohleduplně ke svému okolí, neničí porosty, netrápí jakékoli živočichy apod. Netříděný odpad vyhazuje výhradně do nádob k tomu určených (koše, popelnice). Po skončení vyučování neopustí své pracovní místo, aniž by si zkontroloval, zda zůstalo čisté, bez stop jeho práce a bez jakýchkoli odpadků. V opačném případě uvede místo do původního stavu. Žák šetří vodou, elektrickou energií a spotřebním materiálem.
  • Žákům není dovoleno mít v době prezenční výuky mobilní telefon a jiné digitální přístroje komunikačního, záznamového a přehrávacího charakteru. V případě, že žák musí tento přístroj v době prezenční výuky mít (např. z důvodu nezbytné komunikace s rodiči atd.), je povinen ho před vyučováním odevzdat k tomu pověřené osobě. Pověřenou osobou se rozumí třídní učitelka (v případě její nepřítomnosti jiný pedagogický pracovník školy). Výše uvedené věci nespadají do běžné výbavy žáka, nejsou tedy pojištěné a škola za ně neručí. Jakékoliv nedodržení tohoto ustanovení bude považováno za závažné porušení školního řádu a při klasifikaci chování bude žák klasifikován druhým stupněm z chování. Ve výjimečných případech může pedagogická rada (z podnětu třídního učitele) projednat celkové chování žáka a doporučit řediteli školy zmírnění klasifikace chování na kázeňské opatření (důtka ředitele školy). Žák může použít mobilní telefon nebo jiné komunikační zařízení pouze s výslovným souhlasem vyučujícího, a to zejména jako učební pomůcku.
  • Žákům je zakázáno pořizovat během vyučování jakékoliv záznamy (zvukové, obrazové nebo elektronické). Pořizování obrazových snímků a zvukových a obrazových záznamů je upraveno v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Občanský zákoník stanoví zákaz neoprávněného vyobrazení člověka, na jehož základě je dotyčný zpětně identifikovatelný. Zároveň zakazuje neoprávněné šíření podobizny (§ 84 a násl.).
  • Osobní věci žák odkládá do své osobní skříňky, kterou řádně uzamyká. Cennosti, větší obnosy peněz žák předá do úschovy třídnímu učiteli.
  • V případě ztráty osobní věci žák tuto skutečnost neprodleně hlásí vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo v kanceláři školy. V případě, že žák nalezne cizí věc, odevzdá ji do sborovny školy.
  • Pokud žák navštěvuje školní jídelnu v Základní škole Žatec, Petra Bezruče 2000, okres Louny dodržuje řád této školní jídelny, který je zde vyvěšen a s kterým je na začátku školního roku seznámen.
  • Žák respektuje upozornění všech pracovníků školy, vykonává služby, kterými je pověřen.
  • Žák je povinen plnit povinnost třídní služby. K povinnostem třídní služby patří
  • pokud se vyučující nedostaví do 5 minut po zvonění do učebny, hlásí neprodleně jeho nepřítomnost zástupci ředitele nebo v kanceláři školy,
  • na začátku každé vyučovací hodiny hlásí vyučujícímu všechny nepřítomné,
  • zajišťuje pořádek ve třídě, čistotu tabule, křídy a fixy; podle pokynů vyučujícího zajišťuje pomůcky na výuku;
  • zajišťuje pořádek ve třídě i během přestávky,
  • při přecházení do jiné učebny zodpovídá za pořádek ve třídě, kterou třída opouští,
  • po ukončení poslední vyučovací hodiny uklidí učebnu, upozorní na vypnutí PC, dataprojektoru, uzavření oken a předá učebnu vyučujícímu poslední hodiny.

Několik základních pravidel:

  • Vstoupil jsi – pozdrav.
  • Odcházíš – rozluč se.
  • Chceš-li – řekni prosím.
  • Dostaneš-li – řekni děkuji.
  • Používej i ostatní „kouzelná“ slova, která k sobě lidi přibližují.
  • Nikoho nebij, nejsi slaboch, který si musí dokazovat svou sílu.
  • Nenič. Co posloužilo tobě, poslouží i druhým.
  • Netrap se. Zaklepej a vstup. Poděl se o všechny radosti i starosti.
  • Važ si sám sebe. Každý má svou cenu.
  • Chraň vše, co chceš, aby jiní respektovali.
  1. Podrobnosti k výkonu práv a povinností zákonných zástupců nezletilých žáků (§ 21 a 22 školského zákona)

3.1 Práva zákonných zástupců nezletilých žáků

  • Zákonní zástupci žáků mají právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání nezletilého žáka u vyučujících a třídních učitelů na třídních schůzkách a informačních schůzkách, pomocí elektronické žákovské knížky nebo po předchozí domluvě jinou formou.
  • Zákonní zástupci žáků mají právo na informace o změně výuky. Jestliže dojde ke změně obsahu nebo rozsahu školního vyučování (exkurze, zkrácení vyučování, vyhlášení ředitelského volna, hodina odpadne apod.), škola o těchto skutečnostech informuje v elektronické žákovské knížce a případně na webových stránkách nejpozději 2 dny předem, ve výjimečných případech (např. havárie) – v daný den.
  • Zákonní zástupci žáků mají právo volit a být voleni do školské rady.
  • Zákonní zástupci žáků mají právo zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy nebo školskou radu s tím, že ředitel školy nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit.
  • Zákonní zástupci žáků mají právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím a skutečnostem týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání žáka.
  • Zákonní zástupci žáků mají právo na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech vzdělávání žáka.

3.2 Povinnosti zákonných zástupců nezletilých žáků

  • Zákonný zástupce žáka je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce. Nepřihlásí dítě k zápisu k povinné školní docházce, dopustí se tím přestupku podle 182a školského zákona. (§ 36 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon)
  • Zákonný zástupce žáka je povinen zajistit, aby žák nezanedbával povinnou školní docházku a bylo mu umožněno vzdělávání prezenční formou (řádné docházení do školy) i distanční formou s ohledem na jeho možnosti, technické vybavení a další podmínky. Zanedbává-li péči o povinnou školní docházku žáka, dopustí se tím přestupku (§ 182a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon).
  • Zákonný zástupce žáka je povinen dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování jak při prezenční výuce, tak při distanční výuce, a řídit se pravidly pro uvolňování a omlouvání žáků, která jsou specifikována v bodě 4 školního řádu. S těmito pravidly je seznámen na třídních schůzkách a je o nich informován i na webových stránkách školy.
  • Zákonný zástupce žáka je povinen na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkající se vzdělávání žáka (§22 odst. 3 písm. b) školského zákona).
  • Zákonný zástupce žáka je povinen informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.
  • Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit škole údaje evidované ve školní matrice, neprodleně informovat školu o jejich změně a o jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.
  • Zákonný zástupce žáka je povinen nahradit škodu, kterou žák způsobil svým nevhodným chováním a úmyslným ničením školního majetku.
  • Zákonný zástupce žáka je povinen v případě nutného lékařského vyšetření nebo ošetření žáka školy, které organizačně zajistí škola, zaplatit s tím související případné výdaje.
  • Zákonný zástupce žáka je povinen průběžně kontrolovat elektronickou žákovskou knížku v systému Bakaláři.
  • Zákonný zástupce žáka je povinen řídit se školním řádem a respektovat další vnitřní předpisy školy.
  1. Podmínky pro dokládání nepřítomnosti, omlouvání neúčasti žáka ve vyučování

4.1 Omlouvání nepřítomnosti 

  • Nepřítomnost nezletilého žáka ve výuce omlouvá zákonný zástupce nezletilého žáka. Zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen oznámit předem známou absenci vždy před jejím započetím třídnímu učiteli nebo zastupujícímu třídnímu učiteli.
  • Zákonný zástupce je povinen ihned informovat školu o důvodech nepřítomnosti žáka ve vyučování (a to i v případě, že výuka probíhá distanční formou),

nejpozději však do 3 kalendářních dnů, a to některým z níže uvedených způsobů:

  1. osobně: u třídní učitelky
  2. telefonicky: na tel. čísle 415 726 143 (mimo vyučování je na tomto čísle záznamník)
  3. zprávou: v systému Bakaláři
  • Pokud je žákova nepřítomnost dlouhodobá (déle než 14 dní) je zákonný zástupce povinen školu opakovaně informovat o důvodech trvání nepřítomnosti. Zároveň je povinen se pravidelně informovat u třídního učitele (minimálně 1x týdně) o rozsahu zameškaného učiva a zajistit dodržení pravidel pro jeho doplnění (v případě prezenční i distanční formy vzdělávání).
  • Jakákoliv absence je zapsána zákonným zástupcem do omluvného listu nejpozději první pracovní den po nástupu žáka do školy. Později omluvená nepřítomnost žáka ve výuce je považována za neomluvenou.
  • Pokud to třídní učitel považuje za důvodné a se souhlasem ředitele školy, může požadovat jako součást omluvenky žáka z důvodu nemoci nebo návštěvy lékaře potvrzení ošetřujícího lékaře. O této skutečnosti je zákonný zástupce nezletilého žáka prokazatelně informován, včetně období, na které je tento způsob omlouvání požadován.

4.2 Odchod v průběhu vyučování

  • v doprovodu zákonného zástupce, který informuje třídního učitele o odchodu žáka
  • na základě písemného zápisu, který musí vždy obsahovat datum, čas a převzetí zodpovědnosti, který žák předloží třídnímu učiteli (v případě jeho nepřítomnosti vedení školy)
  • stejně postupuje zákonný zástupce i v případě nepřítomnosti žáka na odpoledním vyučování. V případě, že nešlo absenci na odpoledním vyučování předpokládat, informuje zákonný zástupce školu ihned telefonicky a následně zápisem do omluvného listu (viz. omlouvání nepřítomnosti).

 4.3 Uvolnění z výuky (z jiných než zdravotních důvodů):

  • 1 až 2 dny: uvolnění žáka z výuky schvaluje třídní učitelka
  • 3 a více dnů: žádost o uvolnění schvaluje třídní učitelka a ředitelka.

4.4 Podmínky uvolnění z vyučování některého předmětu

  • Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu.
  • V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na základě posudku vydaného registrujícím lékařem, pokud má být žák uvolněn na pololetí školního roku nebo na školní rok.
  • Ředitel školy může uvolnit žáka z vyučování některého předmětu pouze na období, které následuje po podání žádosti a které odpovídá doporučení lékaře. Ředitel neuvolňuje žáka z vyučování některého předmětu se zpětnou platností.
  • Je-li žák částečně uvolněn z tělesné výchovy, je přítomen v hodině tělesné výchovy a je zapojen do výuky dle svých možností.
  • Je-li žák uvolněn z tělesné výchovy zcela a výuka tělesné výchovy probíhá první nebo poslední vyučovací hodinu, je žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
  • Je-li žák uvolněn z tělesné výchovy zcela a výuka neprobíhá první nebo poslední vyučovací hodinu, je žák přítomen v hodině a vyučující nad ním vykonává dohled.
  1. Systém péče o žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními
  • Podpůrná opatření prvního stupně

Ředitel školy rozhodne o poskytování podpůrných opatření prvního stupně bez doporučení školského poradenského zařízení i bez informovaného souhlasu zákonného zástupce. Tím není dotčeno právo zákonného zástupce na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka (§ 21 školského zákona).

Učitel základní školy zpracuje plán pedagogické podpory, ve kterém bude upravena organizace a hodnocení vzdělávání žáka včetně úpravy metod a forem práce a projedná jej s ředitelem školy.

Pokud by nepostačovala podpůrná opatření prvního stupně (po vyhodnocení plánu pedagogické podpory) doporučí ředitel školy využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení za účelem posouzení speciálních vzdělávacích potřeb žáka (§ 16 odst. 4 a 5 školského zákona a § 2 a § 10 vyhlášky č. 27/2016 Sb.)

  • Podpůrná opatření druhého až pátého stupně

Podmínkou pro uplatnění podpůrného opatření 2. až 5. stupně je doporučení školského poradenského zařízení a s informovaným souhlasem zákonného zástupce žáka. K poskytnutí poradenské pomoci školského poradenského zařízení dojde na základě vlastního uvážení zákonného zástupce, doporučení ředitele školy nebo OSPOD.

Ředitel školy určí pedagogického pracovníka odpovědného za spolupráci se školským poradenským zařízením v souvislosti s doporučením podpůrných opatření žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami (§11 vyhlášky č. 27/2016 Sb.).

Ředitel školy zahájí poskytování podpůrných opatření 2. až 5. stupně bezodkladně po obdržení doporučení školského poradenského zařízení a získání informovaného souhlasu zákonného zástupce.

Ředitel školy průběžně vyhodnocuje poskytování podpůrných opatření, nejméně však jeden krát ročně, v případě souvisejících okolností častěji. Škola ukončí poskytování podpůrného opatření 2. až 5. stupně, je-li z doporučení školského poradenského zařízení zřejmé, že podpůrná opatření 2. až 5. stupně již nejsou potřeba. V takovém případě se nevyžaduje informovaný souhlas zákonného zástupce, s ním se pouze projedná (§ 16 odst. 4 školského zákona a § 11, § 12 a § 16 vyhlášky č. 27/2016 Sb.)

  • Vzdělávání žáků nadaných

Základní škola vytváří ve svém školním vzdělávacím programu a při jeho realizaci podmínky k co největšímu využití potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti.

Základní škola je povinna zajistit realizaci všech stanovených podpůrných opatření pro podporu nadání podle individuálních vzdělávacích potřeb dětí v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory.

  1. Provoz školy (vnitřní režim)

Prezenční výuka

  • Budova a areál školy jsou v provozu od 7:40 do 15:30 hodin. Školní družina je v provozu od 6:00 hodin. Tělocvična je v rámci doplňkové činnosti v provozu do 22:00 hodin.
  • Do školy žáci vstupují od 7:40 hod. určeným bočním vchodem. Vchod do budovy je otevřen od 7: 40 hod. a zavírá se v 7: 55 hod.
  • Žáci přicházejí do školy včas, nejpozději 5 minut před začátkem vyučování.
  • Jestliže žák vstupuje do budovy školy v průběhu vyučovací hodiny nebo po vyučování, vstupuje hlavním vchodem a otevírá mu budovu zaměstnanec školy pomocí dálkového ovládání dveří.
  • V šatnách se žáci přezují do přezůvek, které jsou zejména hygienicky vhodné, ale především bezpečné. V šatnách jsou žáci jen po nezbytně nutnou dobu, o přestávkách (i poledních) v nich smějí být pouze s vědomím dozírajících.
  • V šatních skříňkách si žáci ukládají pouze obuv a oděv, které nepotřebují ve třídách a věci, které mohou nosit do školy. Škola zapůjčí na dobu školní docházky klíč od šatní skříňky. Žáci jsou povinni klíč řádně opatrovat, v případě jeho ztráty zaplatí výrobu duplikátu. Znovu nalezené klíče zůstávají majetkem školy bez náhrady.
  • Vyučování začíná zpravidla v 8,00 hodin a rozvrh hodin je následující:
Vyučovací hodina Dopolední vyučování 1./2. stupeň Odpolední vyučování
1. stupeň
Odpolední vyučování
2. stupeň
1. hodina 08:00 – 08:45 08:00 – 08:45 08:00 – 08:45
2. hodina 08:55 – 09:40 08:55 – 09:40 08:55 – 09:40
3. hodina 10:00 – 10:45 10:00 – 10:45 10:00 – 10:45
4. hodina 10:55 – 11:40 10:55 – 11:40 10:55 – 11:40
5. hodina 11:50 – 12:35 11:50 – 12:35
6. hodina 12:45 – 13:30 12:40 – 13:25
7. hodina 13:35 – 14:20 13:35 – 14:20
8. hodina 14:25 – 15:10
  • Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách a při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy stanoví škola zařazení a délku přestávek podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
  • Nad žáky je po celou dobu jejich přítomnosti ve škole nebo v areálu školy vykonáván dohled podle rozpisu dohledů stanoveného ředitelem školy.
  • O přestávkách i v době vyučování mají žáci zakázáno opouštět budovu bez souhlasu učitele, mohou opouštět svoji třídu, avšak nechodí do cizích tříd a na jiné poschodí. Svoje jednání přizpůsobují tak, aby na začátku následující hodiny byli opět na svém místě a měli připravené veškeré potřebné věci pro výuku. Do jiných poschodí přecházejí pouze se souhlasem dozírajícího.
  • Na začátku či v průběhu hodiny zdraví žák při vstupu učitele (nebo jiné dospělé osoby) do třídy povstáním.
  • Nenastoupí-li vyučující do 5 minut po začátku vyučovací hodiny, uvědomí služba třídy o této skutečnosti zástupce ředitele nebo pracovníky kanceláře školy (administrativní pracovnice).
  • Při vyučování sedí žáci podle zasedacího pořádku, který si určí třídní učitel, vyučující v daném předmětu může na jím vyučované předměty zasedací pořádek pozměnit.
  • Na hodiny do jiných tříd, tělocvičny a ostatních učeben přecházejí žáci ukázněně s vyučujícím a řídí se jeho pokyny.
  • Do tělocvičny vstupují po přezutí do vhodné sportovní obuvi, samozřejmostí je vhodný cvičební oděv.
  • V případě odpoledního vyučování se žáci v době polední přestávky mohou zdržovat v areálu školy na místě tomu určeném a pouze s dozorujícím zaměstnancem školy. Po dobu polední přestávky je otevřen boční vchod a v prostoru šaten zajištěn dozor. Vyučující, který vede odpolední vyučování, si žáky vyzvedává přímo v prostoru šaten a v místě určeném k pobytu mezi dopoledním a odpoledním vyučováním nejpozději 5 minut před zahájením odpoledního vyučování. Žákům není povoleno se v této době pohybovat v prostorách školy, kromě výše uvedených šaten a prostoru určeném k pobytu mezi vyučováními. Dozor je určen v rozpise všech dozorů.
  • Opouští-li žák v průběhu vyučování školu (např. odchází k lékaři), pak o svém odchodu uvědomí předem třídního učitele a ten zkontroluje, že jsou splněny podmínky stanovené v bodě 4.2 školního řádu. Pokud podmínky splněny nejsou, žák nemůže ze školy odejít.
  • Řádný odchod z budovy a úklid učebny zajišťuje vyučující poslední vyučovací hodiny realizované v učebně.
  • Veškeré ztráty hlásí žáci neodkladně vyučujícímu nebo třídnímu učiteli, případně vedení školy.
  • Škola nezodpovídá za ztráty cenných předmětů a předmětů, které nejsou nezbytně nutné k výuce, tedy ani za mobilní telefony.
  • Žáci rovněž nenosí do školy větší finanční částky. Jako přiměřenou finanční částku pro svou osobní potřebu doporučujeme nejvýše 100,- Kč. V případě větší částky doporučujeme hotovost uschovat u třídního učitele nebo u vedení školy.
  • Pro žáky jsou vyhrazeny stojany na kola ve školním dvoře. Žáci jsou povinni kola uzamykat.
  • Další informace o organizaci školního roku a režimu školy (přehled prázdnin, přestávek a zvonění, rozvrhy hodin atd.) jsou pro daný rok zveřejněny na webových stránkách školy (zszatec.cz).

Distanční výuka

Režim vyučovacích hodin a přestávek, rozvrh při prezenční výuce, rozdělení žáků do tříd se nevztahuje na distanční vzdělávání, zde jsou respektována specifika tohoto způsobu vzdělávání, jako jsou odlišné technické vybavení a možnosti žáků, náročnost dlouhodobé práce s počítačem, dlouhodobé sledování monitoru, nevhodné držení těla, atd. Délku výuky a přestávek stanovuje pedagog při distančním vzdělávání podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků, jejich schopnostem a reakcím.

Distanční vzdělávání škola přizpůsobí podmínkám žáků a zajistí

  • on-line výukou, kombinací synchronní on-line výuky (pedagogický pracovník pracuje v určené době se skupinou žáků prostřednictvím komunikační platformy) a asynchronní výuky (žáci pracují individuálně, tempo a čas si volí sami); časové rozvržení takovéto výuky odpovídá zhruba časovému rozvržení prezenční výuky a bude stanoveno vždy pro konkrétní případy (např. při distanční výuce celé třídy a odlišně při kombinaci distanční výuky pro jednu část třídy a prezenční výuky pro druhou část),
  • off-line výukou, bez kontaktů přes internet, a to předáváním písemných materiálů formou osobního vyzvedávání (informace jsou předávány telefonicky),
  • individuálními konzultacemi žáků a pedagogických pracovníků,
  • komunikací pedagogických pracovníků se zákonnými zástupci žáků,
  • zveřejněním zadávaných úkolů a následným zveřejněním správného řešení,
  • informováním žáka o jeho výsledcích, poskytováním zpětné vazby, uplatňováním zejména formativního hodnocení a vedení žáka k sebehodnocení
  • pravidelnou a průběžnou komunikací s žákem, způsobem odpovídajícím jeho možnostem, technickému vybavení a rodinným podmínkám,
  • průběžnou kontrolní a hospitační činnost vedení školy.

Při distančním vzdělávání nelze realizovat vzdělávání v rozsahu plánovaném pro prezenční výuku, škola se zaměří především na stěžejní výstupy v českém jazyce, matematice a cizím jazyce. Priority ve vzdělávání budou operativně určovány podle délky distanční výuky (krátkodobé či dlouhodobé zákazy přítomnosti žáků ve školách).

Veškeré změny ve vzdělávacím obsahu a tematických plánech, přesuny učiva, vypuštění učiva škola eviduje a využije pro případné úpravy vzdělávání v dalším období a případně i následné úpravy svého školního vzdělávacího programu.

  1. Provoz a vnitřní režim při činnostech mimo místo, kde škola organizuje vzdělávání 
  • O vzdělávání a akcích mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, jsou žáci a zákonní zástupci nezletilých žáků informováni nejpozději 2 dny předem, a to formou zápisu do elektronické žákovské knížky a případně i zveřejněním informace na webových stránkách školy. Informace o vzdělávání a akcích mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, obsahují sdělení o začátku a konci konání vzdělávání nebo akce, o místě shromáždění žáků před zahájením vzdělávání nebo akce, o místě rozchodu žáků po ukončení vzdělávání nebo akce, případně další nutné organizační pokyny.
  • Podmínkou účasti žáka na vzdělávání a akcích mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, je v některých případech doložení informací, které mají vliv na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáka (např. informace o tom, zda je žák plavec, informace o alergiích), případně informací o zdravotním stavu žáka (potvrzení o bezinfekčnosti, posudek o zdravotní způsobilosti žáka).
  • Po celou dobu vzdělávání a akcí mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, je nad žáky vykonáván dohled. Jestliže místem shromáždění žáků není místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola dohled nad žáky na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění žáků.
  • Před vzděláváním nebo akcemi mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, jsou žáci prokazatelně poučeni o bezpečnosti a ochraně zdraví. Při pobytu v ubytovacích zařízeních nebo jiných zařízeních se žáci řídí vnitřním řádem tohoto zařízení.
  • Jestliže se žáci účastní soutěží, bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěž a po dobu dopravy ze soutěže zajišťuje škola, pokud se zákonný zástupce žáka nedohodne se školou jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáka organizátor soutěže. 
  1. Bezpečnost, prevence
  • Žáci jsou prokazatelně poučeni o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví ve škole a před každou akcí konanou mimo školu.
  • Kromě poučení o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví je bezpečnost a ochrana zdraví žáků zajištěna formou pedagogického dohledu a při činnostech, které to vyžadují, poskytnutím a použitím osobních ochranných prostředků.
  • Ochrana před sociálně patologickými jevy, projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí je zakomponována do výchovné a vzdělávací činnosti školy, koordinovaně rozvíjena metodikem prevence a výchovným poradcem.
  • Za bezpečnost žáků během jejich pobytu ve škole, ale i mimo školu při zaměstnání organizovaném školou, zodpovídá příslušný pedagogický pracovník. Žáci dodržují pravidla bezpečnosti ve škole i mimo ni a řídí se školním řádem a pokyny vyučujících. Při každém svém počínání mají na paměti nebezpečí úrazu. Žáci jsou povinni chránit zdraví své i svých spolužáků, ale i dospělých.
  • Všichni pracovníci i žáci školy jsou povinni dodržovat předpisy o protipožární ochraně a zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kouření je prostorách školy zakázáno.
  • Odpovědnost začíná vstupem žáků do šaten v 7:40 hod (popř. předáním žáka vychovatelce školní družiny) a končí buď předáním žáků do péče jiného pracovníka (vychovatelky ŠD) nebo odchodem žáků ze školy.
  • Žákům není dovoleno v době mimo školní vyučování a aktivit nepořádaných školou zdržovat se v areálu školy. Kdo umožní žákovi další pobyt v budově, přejímá též odpovědnost za jeho bezpečnost a chování.
  • Za žáky, kteří zůstávají na školním dvoře nebo v areálu školy i po skončení vyučování, nenese škola zodpovědnost.
  • Pobývání v prostoru šaten o přestávkách není přípustné z důvodu bezpečnosti a ochrany osobního majetku žáků.
  • Během vyučování nesmí žák bez vědomí učitele opustit budovu školy (přechod mezi jednotlivými poschodími je možný jen se souhlasem dozorujícího učitele)
  • Z bezpečnostních důvodů se žáci nesmějí naklánět z oken, opírat o zábradlí, stoupat na trubky rozvodů ústředního topení či běhat v prostoru školy.
  • Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dohledu pedagoga.
  • Do školy žáci nenosí věci, které by mohly ohrozit zdraví, způsobit úraz, nebo ohrožovat mravní výchovu žáků. Nesmí také nosit věci zbytečné, cenné předměty a takové, které nepotřebují k výuce. Stejně tak nenosí větší finanční částky – v nutných případech žák požádá o jejich úschovu třídního učitele nebo vedení školy.
  • Zjistí-li žák ztrátu osobní věci, je povinen ihned ztrátu oznámit vyučujícímu, o přestávce dozorujícímu učiteli nebo třídnímu učiteli. Obdobně je žák povinen ihned ohlásit každé zranění, k němuž dojde na území školy v době vyučování.
  • Každý úraz vyučující řádně ošetří, popř. zajistí odborné lékařské ošetření, nebo poskytne první pomoc a zavolá záchrannou službu. Následně bez prodlení informuje o dané skutečnosti rodiče. Vyžaduje-li to situace, vyzvedne si na základě výzvy rodič své dítě osobně. Žák v žádném případě nebude uvolněn bez doprovodu rodiče, či jím pověřené dospělé osoby.
  • Žák je uvolňován z výuky na základě písemné žádosti rodičů. Během dne je žák uvolněn pouze na základě písemné žádosti, v které je uveden důvod uvolnění, datum a čas, převzetí odpovědnosti zákonného zástupce za žáka, nebo osobně předán zákonnému zástupci.
  • Na začátku každé vyučovací hodiny žáci se žáci zdržují na svém místě a v klidu vyčkají příchodu vyučujícího.
  • Škola má vypracovaný program prevence sociálně-patologických jevů, který je závazný pro všechny třídní učitele, a za který odpovídá koordinátor prevence soc.-pat. jevů. Dále je primární prevence realizována formou projektů ve spolupráci s externími odborníky. Preventista předává každoročně zprávu o realizaci programu prim. prevence v daném školním roce řediteli školy.
  • Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové látky, ve škole s nimi manipulovat a vstupovat do školy pod jejich vlivem. To neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven zdravotnickým zařízením.
  • Požívání omamných a psychotropních látek (dále jen „OPL“) osobami mladšími 18 let je v České republice považováno za nebezpečné chování. Každý, kdo se ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně-právní ochrany dětí.
  • V případě, kdy se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit zákonnému zástupci žáka.
  • Škola je povinna oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že žák požívá návykové látky.
  • Distribuce dle § 187 trestního zákona a šíření OPL dle § 188 trestního zákona je v ČR zakázána a takové jednání je trestným činem nebo proviněním. Škola je povinna v takovém případě takový trestný čin překazit a učiní tak v každém případě včasným oznámením věci policejnímu orgánu.
  • V případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o omamnou a psychotropní látku v prostorách školy, nebo v případě přechovávání takové látky žákem bude škola postupovat stejně jako v bodu (7.23).
  • Test na intoxikaci žáka provádí škola na základě souhlasu zákonného zástupce.
  • Postupy a pravidla při výskytu sociálně patologických jevů jsou podrobněji popsány v Krizovém plánu, který je součástí Minimálního preventivního programu.
  1. Zacházení s majetkem školy 
  • Škodu na majetku školy (grafity, ničení nábytku, učebnic a uč. pomůcek, osobních věcí jiných osob, zařízení toalet, sportovního zařízení, okrasných keřů apod.), kterou způsobí žák svévolně nebo z nedbalosti, nahradí uvedením do původního stavu na své náklady, a to nejpozději do týdne. V případě větší či nákladnější opravy lze s třídním učitelem, nebo vedením školy dohodnout jiný vhodný nejbližší termín, nebo jiné řešení náhrady způsobené škody.
  • Krádeže, poškozování majetku žáků i školy, úmyslné plýtvání energiemi a spotřebními materiály a jiné majetkové přestupky jsou považovány za závažné porušení školního řádu.
  • Žák je povinen na jakýkoliv náznak vandalství, či jiného projevu asociálního chování ve svém okolí upozornit kteréhokoliv pedagogického pracovníka školy.
  • Žák má právo užívat zařízení školy, pomůcky a učebnice v souvislosti s výukou, je při tom povinen řídit se pokyny učitelů a jiných oprávněných osob.
  • Žák je povinen šetřit a udržovat v pořádku všechny věci, které tvoří zařízení třídy, školy, ale také ty, které mu byly svěřeny v souvislosti se vzdělávacím procesem. Chová se tak, aby zamezil jejich poškození a ztrátě.
  • V případě přechodu na vzdělávání distančním způsobem mohou být žákům zapůjčeny technické prostředky školy pro digitální komunikaci (tablet, sluchátka, notebook…), tento majetek je zapůjčen uzavřením smlouvy o výpůjčce.
  1. Pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky
  • Pro jednání zákonných zástupců s třídními učiteli a ostatními pedagogickými pracovníky jsou určeny především pravidelně konané třídní schůzky a informační odpoledne (zpravidla listopad, leden, duben a červen). Jiné konzultace zákonných zástupců jsou možné na základě vzájemné domluvy.
  • Další možnost setkání s vyučujícími jsou jejich konzultační hodiny, zveřejněné ve společných prostorách školy a na webových stránkách školy (www.zszatec.cz). Konzultační hodiny slouží zejména v případě doplnění žákem zameškané výuky z důvodu nemoci. Je ale nutné předem dohodnout obsah konzultace, podmínkou je také dopsané zameškané výkladové učivo v sešitech.
  • Za nedílnou součást školního řádu jsou považována všeobecně platná pravidla společenského chování, mezi jinými zejména respektování jednání s nadřízenými. Samozřejmostí pro žáky je zdravení všech dospělých osob v budově školy.
  • Všichni účastníci dodržují při vzájemné komunikaci zásady slušného společenského chování, uznávání druhé strany jako rovnoprávného partnera.
  • Jako nevhodné a neslušné je „skákání do řeči“, pokřikování na učitele nebo ostatní zaměstnance školy. Zvlášť hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto školním řádem.
  • Škola v souladu s § 10 odst. 4 zákona č. 356/1999 Sb., o sociálně-právní ochrany dětí povinna oznamovat orgánu sociálně právní ochrany dětí skutečnosti nasvědčující tomu, že se v konkrétních případech jedná o děti, na něž se sociálně – právní ochrana zaměřuje (o děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku). 
  1. Podmínky školního stravování 
  • Školní stravování žáků je zajištěno ve školní jídelně, jejíž činnost vykonává Základní škola Žatec, Petra Bezruče 2000, okres Louny
  • Všechny záležitosti související se školním stravováním jsou plně v kompetenci školní jídelny, která stravování poskytuje.
  • Žáci, kteří školní jídelnu navštěvují, dodržují její řád, s kterým jsou na začátku školního roku seznámeni.
  • V případě distanční výuky se žáci řídí pravidly stanovenými poskytovatelem stravování.
  1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a podmínky ukládání výchovných opatření 

Prezenční výuka

Hodnocení žáka je integrální součástí výchovně-vzdělávací práce školy. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím níž získá informace o tom, jak danou problematiku zvládá, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje.

  • Pravidla pro hodnocení žáků
  • Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:
    • jednoznačné
    • srozumitelné
    • srovnatelné s předem stanovenými kritérii
    • věcné
    • všestranné
    • pedagogicky zdůvodněné
    • odborně správné
    • doložitelné
  • Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v školním vzdělávacím programu.
  • Žák má právo být hodnocen motivujícím způsobem, který prospívá jeho osobnostnímu rozvoji.
  • Při hodnocení (i klasifikaci) musí být zajištěna pohoda, eliminováno působení  strachu (snižování výkonu).
  • Pedagogové 1. i 2. stupně respektují, že hodnocení musí závazně předcházet jasné a  srozumitelné formulování cílů vzdělávání a k nim vztažených kritérií hodnocení.
  • Žák  má právo vědět, kdy, jakým způsobem a podle jakých kritérií bude v určité fázi základního vzdělávání hodnocen.
  • Jsou využívány různé formy hodnocení a jejich kombinace, a to hlavně v průběžném hodnocení.
  • Hodnocení je převážně individualizované, se zřetelem k možnostem každého jedince. Objektivizované hodnocení se používá pro zjišťování dosažené úrovně a stupně splnění vzdělávacích cílů a kompetencí ŠVP.
  • Hodnocení není směrováno pouze k jednotlivci, ale též ke dvojici, skupině, třídě.
  • Hodnocení se nesmí stát prostředkem nálepkování a rozdělování žáků na úspěšné a neúspěšné, mělo by se soustředit na individuální pokrok každého žáka.
  • Musí být cílené, systematické, objektivní, informativní a plánované.
  • Způsob hodnocení

Ve výchovně-vzdělávacím procesu se uskutečňuje hodnocení a klasifikace průběžná (formativní) a souhrnná (finální).

Průběžné hodnocení a klasifikace se uplatňují při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. Poskytují informace o učebních potížích žáků ve chvíli, kdy se ještě mohou zlepšit. Pomáhají učiteli rozhodnout o dalším postupu výuky.

Finální hodnocení slouží k posouzení výkonů žáků při ukončení výuky.

Souhrnné hodnocení a klasifikace, celkový prospěch a celkové hodnocení žáka se stanovuje na konci 1. a 2. pololetí.

O způsobech hodnocení učitel vědomě rozhoduje, plánuje je systematicky a komplexně v souvislosti se základním principy a strategickými postupy, které ve výuce používá.

Hodnocení vycházející z pozorování (projekty, laboratorní práce, skupinová práce, individuální tvorba, referát….) je formulováno slovně na základě předem stanovených kritérií. Posuzuje se průběh procesu.

Průběžné slovní hodnocení se uplatňuje jako ústní (ve vyučovacích hodinách, konzultacích, třídních schůzkách), písemné (do notýsku, elektronické žákovské knížky, ke kontrolním pracím) a při představení konkrétní práce dětí (třídní slavnosti, prezentace práce).

  • Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

K získávání podkladů pro hodnocení výchovně-vzdělávacích výsledků a chování žáka využívá učitel zejména tyto metody, formy a prostředky:

  • soustavné diagnostické pozorování žáka (vedení záznamů)
  • soustavné sledování výkonů žáka, jeho zájmu, snahy a připravenosti na vyučování, včetně plnění domácích úkolů
  • různé druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktické testy, projekty, diktáty po předchozí přípravě, vstupní prověrky (bodovací, procentuální, či jiné zhodnocení), ústní a písemná procvičovací cvičení (vzájemná oprava, oprava žákem), práci s chybou (návyk zpětné kontroly vlastní práce, vzájemná kontrola, označení typu chyby, vysvětlení, náprava), experiment
  • kontrolní písemné práce a praktické zkoušky (tyto práce jsou podkladem pro klasifikaci, ale slouží zároveň pro zhodnocení pokroku žáka)
  • analýza různých činností žáka (kvízy, koncepty slohových prací, zpracování poznámek, práce s textem a odbornými příručkami, tabulkami, dokumenty a informačními technologiemi, práce s přírodninami a fyzikálními tělesy, mapou, slepou mapou, hodnocení práce ve dvojicích, skupinách, referáty, vystupování na exkurzi, zapojení v diskusi (diskusní kruh), projektové vyučování, vystoupení žáka, schopnost demonstrace, zapojení do soutěží, práce a aktivity pro školu, individuální nadstavbová činnost, vlastní literární, výtvarná a hudební tvorba atd.)
  • autentické hodnocení – zjišťování znalostí a dovedností v situacích blížících se reálným situacím na úkolech důležitých pro praktický život (deníky, záznamníky, vystoupení, diskuse, časopis, dramatizace scének….)
  • rozhovor se žákem, schopnost sebehodnocení, využití dotazníků (žáci označí, co sami zvládli, kterých cílů dosáhli, co zbývá se naučit)
  • konzultace s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko – psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami
  • shromažďování a vyhodnocování žákovského portfolia (soubor různých materiálů a záznamů o žákovi vytvořený pro účely hodnocení), průběžná práce s portfoliem
  • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.
  • Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace)

Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce. Všechny projevy autoevaluace jsou směřovány ne k hodnocení osobnosti žáka, ale jeho výkonu a pokroku.

Škola se snaží nabídnout vedle možnosti srovnávacích objektivizovaných testů, které jsou jednoznačně formami vnější srovnávací evaluace, také možnost využívání softwarových produktů, které umožní bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí, dovedností.

Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (vč. kompetencí sociálních) :

  • schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi
  • schopnost orientace se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí,

dovedností

  • schopnost prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu
  • schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných textů ve formě úvah, zamyšlení se…
  • schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích  souborů, selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních částí úloh
  • schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků
  • schopnost využívání mezipředmětových vazeb
  • schopnost aplikovat etické principy v praxi
  • schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností
  • pochopení své role v kolektivu.

Využívá se hlavně vlastní zhodnocení práce v hodině, na projektech, vlastní závěrečné vysvědčení, slovní zhodnocení okamžitého výkonu, vlastní klasifikace svého výkonu i do elektronických žákovských knížek, hodnocení podílu na práci ve skupině, kooperace ve skupině.

V rámci třídnických hodin je prováděno měsíční písemné sebehodnocení. Žák se snaží zhodnotit a vyjádřit co se mu daří, co mu ještě nejde, jaké má rezervy a jak bude pokračovat dál.

K hodnocení pokroku ve výsledcích výchovy a vzdělávání žáků je využíváno též žákovské portfolio. V první fázi se v něm soustřeďuje veškerý materiál pro hodnocení, na konci každého pololetí žák s dopomocí učitele třídí uložené práce a vytváří portfolio výstupní. Ve spolupráci s učitelem se snaží o posouzení svého pokroku. Portfolio tak vypovídá i o tom, jak učitel uměl své žáky naučit reflektovat jejich vlastní práci.

Portfolio je využíváno pro informovanost rodičů o práci žáka, průběžně na třídních schůzkách a konzultačních hodinách je k nahlédnutí.

Na 2. stupni se portfolio vytváří soustředěním hodnotícího materiálu od všech vyučujících na konci každého pololetí. Do této doby jsou všechny výstupní materiály sloužící pro hodnocení žáka uloženy u příslušných vyučujících.

  • Klasifikační řád, hodnocení výsledků vzdělávání

Stupně hodnocení a klasifikace jsou stanoveny ve vyhlášce MŠMT ČR č. 48/2005 Sb. O základním vzdělávání v platném znění.

  • Poskytování informací o průběhu a výsledcích vzdělávání a o dalších skutečnostech

Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka vhodným způsobem třídní učitel nebo učitelé jednotlivých předmětů:

  • v elektronické žákovské knížce
  • na třídní schůzce popř. na pohovorech s rodiči a při konzultačních hodinách
  • písemně v každém čtvrtletí o nedostatečném prospěchu a výchovných opatřeních popř. ohrožení sníženou známkou z chování
  • jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají
  • v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem
  • Zásady klasifikace a hodnocení výsledků vzdělávání žáků
  • Při hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Postihuje úroveň klíčových kompetencí – kompetence k učení, řešení problémů, komunikační, pracovní…
  • Klasifikace je jednou z forem hodnocení vzdělávacích výsledků a chování žáků, vyjádřená kvantitativně hodnotícím stupněm nebo verbálně hodnotícími výroky.
  • Klasifikace není cílem výchovně vzdělávacího procesu.
  • Základem klasifikace je tzv. kladná klasifikace, tj. hodnotí se to, čeho již žák dosáhl.
  • Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
  • Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
  • Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
  • Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
  • Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výjimku tvoří komisionální zkoušky. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
  • Při určování klasifikačního stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka v průběhu klasifikačního období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
  • Ředitelka v rámci kontrolní činnosti sleduje jednotnost klasifikačních měřítek všech učitelů, způsoby klasifikace i získávání podkladů pro klasifikaci.
  • Klasifikačním stupněm je hodnocena především získaná úroveň očekávaných výstupů a kompetencí – kompetence k učení, řešení problémů, komunikační, pracovní…
  • Třídní učitelé jsou informováni o stavu klasifikace ve třídě prostřednictvím elektronické žákovské knížky, kterou pravidelně kontrolují, ze čtvrtletních přehledů, z osobních jednání s kolegy i při shromažďování výstupního portfolia žáka. Vedení školy si může vyžádat předložení záznamů o klasifikaci i hodnocení žáků v rámci své kontrolní činnosti.
  • Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovaných předmětech.
  • Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace v jednotlivých předmětech včetně udělených výchovných opatření do počítačového programu Bakalář a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.
  • Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají na pedagogické radě. Rodiče jsou informováni třídním učitelem písemně. Přesný termín pedagogických rad určuje organizace školního roku (zpravidla v polovině listopadu, na konci ledna, v polovině dubna a na konci června).
  • Učitel je povinen si vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka i o průběžném hodnocení. Musí mít dostatečné podklady pro hodnocení a klasifikaci žáka (např. bodovací systém, popř. jiné metody a formy hodnocení- záznamy z pozorování apod.). Evidenci o klasifikaci každého žáka je povinen vést každý vyučující průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit způsob získávání podkladů pro klasifikaci i správnost celkové klasifikace. Žák 2. až 9. ročníku musí být z každého předmětu hodnocen alespoň dvakrát za každé pololetí, kromě Čj, M a Cj, kde musí být hodnocen nejméně čtyřikrát, jinak nemůže být v daném předmětu klasifikován.
  • V případě dlouhodobé nepřítomnosti vyučujícího, nebo v případě rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období, předá tento vyučující klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo ředitelce školy.
  • Počet kontrolních písemných prací a dalších druhů zkoušek v příslušných předmětech stanoví každý vyučující individuálně po projednání a odsouhlasení předmětovou komisí. Kontrolní práce a další druhy zkoušek jsou rozvrženy rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nehromadily v určitých obdobích.
  • Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Učitel slovně zdůvodní své hodnocení. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů, v případě nepřítomnosti žáka v nejbližším možném termínu.
  • Kontrolní a písemné práce a další druhy zkoušek se doporučují zadávat častěji a v kratším rozsahu (do 25 minut).
  • Termín písemné zkoušky, která má trvat déle než 25 minut, termín kontrolní písemné práce je stanoven tak, aby v jednom dni žáci konali pouze jednu zkoušku uvedeného charakteru. Žáci budou s dostatečným předstihem seznámeni s rámcovým obsahem a přibližným termínem zkoušky.
  • Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních   prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými   zkouškami až do 30.10. následujícího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.
  • Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
  • Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení může být vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy na základě návrhu třídního učitele po dohodě s rodiči žáků. Pokud nebude předložen jiný návrh, hodnotí se výsledky vzdělávání žáka podle tohoto klasifikačního řádu klasifikačním stupněm.
  • Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Pokud bude žák hodnocen slovně, převede se pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
  • U žáka se SVP rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Způsob hodnocení je součástí individuálního vzdělávacího plánu žáka.
  • Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka. Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance, xenofobie či výskyt a požití návykových látek je povinen řešit okamžitě ten pedagogický pracovník, který je projevu přítomen (popř. vykonává dozor). V co nejkratší době informuje třídního učitele a v případě závažnějších přestupků ředitele školy.
  • Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu nebo jiným životním podmínkám žáka. 

  • Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.
  • Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.
  • Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
  • Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Na základě žádosti zákonného zástupce žáka lze převést klasifikaci na slovní hodnocení a naopak. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.
  • Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
  • Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k stupni podpůrného opatření a vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě školského poradenského zařízení (PPP, SPC apod.). Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, které korespondují s doporučeními školského poradenského zařízení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).
  • Podle stupně podpůrných opatření využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.
  • Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 27/2016 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.
  • Chování žáka – Stupně hodnocení, klasifikace a kritéria

Stupně hodnocení chování žáka:

1 – velmi dobré

2 – uspokojivé

3 – neuspokojivé

Klasifikace chování

  • Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli, pedagogická rada klasifikaci projedná, ředitel po projednání na pedagogické radě rozhoduje.
  • Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy (vnitřní řády pracoven) během klasifikačního období.
  • Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.
  • Postihování chování žáka mimo školu. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole a při školních akcích pořádaných školou. Rodiče je třeba vést k tomu, aby plně odpovídali za své děti v oblasti výchovné.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování:

  • Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování, ustanovení školního řádu a vnitřních předpisů školy. Má dobrý vztah ke všem spolužákům a přispívá k utváření dobrých pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle, je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

  • Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka není v souladu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu a vnitřními předpisy školy, dopustí se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků, není  vždy přístupný výchovnému působení, má delší neomluvenou absenci.

  • Stupeň 3 (méně uspokojivé)

Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo ustanovení školního řádu a vnitřních předpisů školy. Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly chování, dopouští se takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků, záměrně narušuje činnost kolektivu, má opakovanou neomluvenou absenci.

  • Prospěch žáka – Stupně hodnocení, klasifikace a kritéria

Stupně hodnocení prospěchu žáka

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a volitelných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný

2 – chvalitebný

3 – dobrý

4 – dostatečný

5 – nedostatečný

Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)“.

Klasifikace prospěchu

Při klasifikaci výsledků ve vyučovaných předmětech s převahou teoretického zaměření (předměty jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika) se v souladu s požadovanými výstupy, které jsou uvedeny v ŠVP, hodnotí:

  • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
  • kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost
  • kvalita výsledků činností, osvojení požadovaných výstupů a kompetencí
  • kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti
  • aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim
  • přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu
  • osvojení účinných metod samostatného studia a vyhledávání informací a nových poznatků
  • ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů

Při klasifikaci výsledků ve vyučovaných předmětech s převahou výchovného zaměření (výchova k občanství, ke zdraví, výtvarná, hudební, tělesná) se v souladu s požadovanými výstupy, které jsou uvedeny v ŠVP, hodnotí:

  • teoretické poznatky, které jsou součástí uvedených předmětů, hodnotí učitel podle kriterií
  • kvalita výsledků dle osobních předpokladů
  • osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
  • využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
  • aktivita, samostatnost, tvořivost a iniciativa
  • estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti
  • stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
  • v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví
  • vztah žáka k vyučovacímu předmětu a k dané problematice, spolehlivost přípravy

Při klasifikaci výsledků ve vyučovaných předmětech s převahou praktického zaměření (pracovní činnosti, praktická výchova, příprava pokrmů) se v souladu s požadovanými výstupy, které jsou uvedeny v ŠVP, hodnotí:

  • teoretické poznatky, které jsou součástí uvedených předmětů, hodnotí učitel podle kritérií pro předměty s převahou teoretického zaměření
  • vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
  • osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
  • využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
  • aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech
  • kvalita výsledků činností
  • organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti
  • dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí
  • hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci
  • obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel

Kritéria klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

  • stupeň 1 – výborný

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

  • stupeň 2 – chvalitebný

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

  • stupeň 3 – dobrý

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

  • stupeň 4 – dostatečný

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

  • stupeň 5 – nedostatečný

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

Kritéria klasifikace výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

  • stupeň 1 – výborný

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

  • stupeň 2 – chvalitebný

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

  • stupeň 3 – dobrý

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. S pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiál a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

  • stupeň 4 – dostatečně

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele, V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

  • stupeň 5 – nedostatečný

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

Kritéria klasifikace výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

  • stupeň 1 – výborný

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah, Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

  • stupeň 2 – chvalitebný

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.

  • stupeň 3 – dobrý

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

  • stupeň 4 – dostatečný

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

  • stupeň 5 – nedostatečný

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Slovní hodnocení

Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

Výběr znaků slovního hodnocení může mít tuto podobu:

  • Intelekt

obecné rozumové schopnosti (inteligence); speciální schopnosti (např. matematicko-logické, jazykové aj.); organizační schopnosti; bystrost; plánovitost; předvídanost; formy myšlení

  • Fantazie

bohatost fantazijních představ; tvůrčí fantazie; rekonstrukční fantazie; umělecká fantazie

  • Vyjadřovací schopnosti

řeč: vytříbená, stručná, bohatá, výrazná, spisovná, jasná, výstižná

  • Paměť

rychlost vštípení látky; délka zapamatování; rychlost vybavování; kvalita obsahu zapamatované látky; objektivní nebo subjektivní typ (zkresluje skutečnost)

  • Pozornost

vytrvalost pozornosti; délka a hloubka pozornosti

  • City

soucitnost s druhými; citový vztah ke zvířatům a věcem; hloubka; rychlost a trvalost citů;                      estetické, intelektuální a etické city

  • Temperament

vzrušivost; živost; rychlost reakcí

  • Povahové ladění

optimistické – pesimistické

  • Zájmy a ideály

bohatost zájmů; kvalita zájmů; zájmy o matematiku, literaturu, hudbu, výtvarná umění, herectví, přírodu aj.; trvalost zájmů

Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení

Prospěch
Ovládnutí učiva
1 – výborný ovládá bezpečně
2 – chvalitebný ovládá
3 – dobrý v podstatě ovládá
4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami
5 – nedostatečný neovládá
Myšlení
1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný
2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou
5 – nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Vyjadřování
1 – výborný výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný celkem výstižné
3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 – nedostatečný nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí
1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou
2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb
3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 – nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Aktivita, zájem o učení
1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný učí se svědomitě
3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 – nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné
Chování
1 – velmi dobré Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
2 – uspokojivé Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
3 – neuspokojivé Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

  • Celkové hodnocení žáka – Stupně hodnocení a kritéria

Stupně hodnocení celkového prospěchu žáka

prospěl(a) s vyznamenáním

prospěl(a)

neprospěl(a)

nehodnocen(a)

Celkové hodnocení žáka je uvedeno v § 16 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)“.

Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)“. 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace celkového prospěchu:

  • prospěl(a) s vyznamenáním

Není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem      hodnocen     na     vysvědčení stupněm prospěchu   horším   než  2 ‑ chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2 vyhlášky

  • prospěl(a)

Není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením

  • neprospěl(a)

Je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí

  • nehodnocen(a)

Není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí

  • Výchovná opatření (§31 školského zákona)

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření k posílení kázně. Kázeňská opatření nemají pro žáka právní důsledky. Pochvaly, jiná ocenění a  kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy třídní učitel, nebo učitel. 

Pochvaly a ocenění

Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Pochvalami a oceněními jsou:

  • Pochvala ředitelky školy

ředitelka může žákovi na základě vlastního rozhodnutí nebo na návrh školské rady, obce či krajského úřadu po projednání na pedagogické radě  udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a  školské iniciativy, za vysoce záslužný čin, za mimořádně úspěšnou práci spojenou s reprezentací školy pochvalu ředitelky školy, spojenou s drobným věcným darem, udělení pochvaly se zaznamená do dokumentace školy a na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

  • Pochvala učitele a třídního učitele

třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelkou školy udělit pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Udělení pochvaly a se zaznamená do dokumentace školy.

  • Cena roku

ředitelka  a žákovský parlament  mohou žákovi udělit po projednání na pedagogické radě  za vysoce záslužný čin, za vynikající úspěchy ve školní práci  spojené se vzornou reprezentací školy cenu roku, která je spojena s věcným darem a s právem zápisu do pamětní knihy školy. Ocenění se zaznamená do dokumentace školy.

  • Talent roku

ředitelka  a žákovský parlament  po projednání v pedagogické radě může ředitelka udělit tento titul za významné úspěchy v reprezentaci školy v soutěžích v jednotlivých oblastech či za všestrannost. Tento žák je nominován za školu i do vyšších stupňů soutěže. Ocenění se zaznamená do dokumentace školy.

  • Pamětní list absolventa školy

ředitelka uděluje absolventům školy, kteří úspěšně dokončili povinnou školní docházku v 9. ročníku, pamětní list absolventa školy. Pamětní list absolventa školy se předává při slavnostním rozloučení se žáky 9. ročníků.

Kromě výše uvedených pochval a ocenění škola využívá hlášení ve školním rozhlase (informace o úspěchu žáků), pochvalu před třídou, tabuli cti a další motivační opatření.

Kázeňská opatření

Při porušení povinností stanovených školním řádem mohou být podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložena tato kázeňská opatření:

  • Napomenutí třídního učitele

ukládá třídní učitel za drobné porušení školního řádu, nesplnění povinnosti bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí, udělení napomenutí je oznámeno na pedagogické radě a zaznamenáno do dokumentace školy; o udělení napomenutí uvědomí třídní učitel prokazatelně  rodiče – zápisem do elektronické žákovské knížky, ústní informací na pravidelných  konzultačních dnech a třídních schůzkách.

  • Důtka třídního učitele

ukládá ji třídní učitel po projednání a se souhlasem ředitelky školy za závažnější či opakované porušení řádu školy, norem slušnosti či vykonání skutku, který vede ke snížení dobrého jména školy. Důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem  třídy, rodiče jsou informováni prostřednictvím zápisu v elektronické žákovské knížce. Udělení důtky je oznámeno na pedagogické radě a zaznamenáno do dokumentace školy.

  • Důtka ředitelky školy – ukládá ji ředitelka školy za vážná porušení řádu školy – zvláště za porušování norem slušnosti, za neomluvené absence, za agresivitu vůči spolužákům i dospělým a další závažná provinění. Důtka ředitele školy se uděluje před kolektivem  třídy. Zákonnému zástupci třídní učitel neprodleně oznámí prokazatelným způsobem uložení důtky a jeho důvody. Udělení důtky je oznámeno na pedagogické radě a zaznamenáno do dokumentace školy.
  • Podmíněné vyloučení nebo vyloučení ze školy

v případě, že žák splnil povinnou školní docházku a mělo-li mu být uděleno kázeňské opatření (důtka třídního učitele, důtka ředitelky školy). Rozhoduje ředitelka školy po projednání na pedagogické radě, sděluje se žákovi bezprostředně a rodičům doporučeným dopisem.

Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

Kritéria pro uložení jednotlivých druhů a stupňů kázeňských opatření

  • Udělení kázeňského opatření je závislé jednak na stupni závažnosti prohřešku žáka a jednak na jeho případném opakování v průběhu pololetí.
  • Z hlediska výchovného dopadu na chování žáka se kázeňské opatření žákovi uděluje bez zbytečného odkladu co nejdříve po spáchání prohřešku a jeho důkladném prošetření.
  • Prohřešky žáků typu neomluvené hodiny, podvod, nepovolené opuštění školy, opakované nevhodné chování ke spolužákům, šikana nebo její projevy, krádež, závažné úmyslné poškození zařízení školy, vulgární vyjadřování ke spolužákům a pracovníkům školy, násilné chování ke spolužákům nebo pracovníkům školy jsou považovány za závažné porušení školního řádu, třídní učitel je povinen je okamžitě hlásit řediteli školy a seznamovat ho s průběhem jejich vyšetřování a návrhem udělení kázeňského opatření.
  • Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu a vnitřními předpisy školy.
  • Žák se dopustí přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu.
  • Žák ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
  • Žák záměrně narušuje výchovně vzdělávací činnost školy.

Doporučená pravidla k hodnocení chování jsou součástí Pokynu ŘŠ k hodnocení chování, přípravy na vyučování a plnění školních povinností (5.9).

Udělení pochvaly a jiného ocenění ředitele školy a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy.

  • Komisionální zkouška 

Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

  • má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí,
  • při konání opravné zkoušky.

Komisi jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

Komise je tříčlenná a tvoří ji:

  • předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný       pedagogický pracovník školy,
  • zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
  • přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

  • Opravné zkoušky

Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník a kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který konal opravnou zkoušku:

Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámka)

Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… .

Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka)

Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný

  • Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Pokud nemohl být závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů, žák klasifikován může ředitelka školy na základě žádosti zákonného zástupce a doporučení PPP, SPC rozhodnout o opakování ročníku.

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl, nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitelka školy na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

Ředitelka školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

Mimořádně nadaný žák může být ředitelem školy přeřazen do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě výsledků komisionálního přezkoušení, vyjádření obvodního dětského (školního) lékaře a pedagogicko-psychologické poradny; žák může být do vyššího ročníku přeřazen se souhlasem zákonného zástupce žáka. 

  • Hodnocení Žáků, kteří plní povinnou školní docházku Mimo Území ČR nebo v zahraniční škole na území ČR
  • 38 zákona č. 561/2005 Sb., § 18, 18a-18f vyhlášky č. 48/2005 sb. v platném znění
  • Způsob hodnocení žáků cizinců
  • 20 zákona č. 561/2005 Sb.,

Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku se postupuje podle § 51 až 53 školského zákona a § 14 až 17 vyhlášky, tj. postupuje se stejně jako u žáků – občanů ČR s výjimkou § 15 odst. 6 vyhlášky 48/2005 Sb., o základním vzdělávání:

  • Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje jejich výkon.
  • Žák – občan Slovenské republiky – má právo při plnění studijních povinností používat, s výjimkou českého jazyka a literatury, slovenský jazyk.

Škola nemá povinnost žáka – cizince doučovat českému jazyku.

Na konci 1. pololetí nemusí být žák – cizinec hodnocen na vysvědčení, a to ani v náhradním termínu. Pokud by žák ale nebyl hodnocen na vysvědčení na konci 2. pololetí, znamenalo by to, že musí opakovat ročník.

  • Příklady Kritérií Pro vybrané Metody a Formy hodnocení
  • Aby žáci pochopili, že se učí pro sebe a nikoliv pro známku či pro rodiče, je nutné změnit hodnocení.
  • Hodnocení musí vycházet ze zvolených strategických přístupů, tedy metod a forem práce, které efektivně směřují k vytváření klíčových kompetencí.
  • V této části jde o nástin postupů. Kritéria hodnocení budou v průběhu výchovně vzdělávacího procesu dopracovávána.
  • U některých činností lze vytvářet kritéria společně se žáky.

12.8.1.  Portfolio

  • materiály se zařazují zásadně s vědomím žáka, u některých žák rozhodne o zařazení samostatně
  • shromažďují se ty práce, ze kterých je zřejmý stupeň zvládnutí dané problematiky
  • materiály se na 1. stupni ukládají průběžně, na 2.stupni na konci každého pololetí, během pololetí jsou v dokumentaci příslušných vyučujících
  • třídí se na konci každého pololetí, tvoří se výstupní portfolio
  • materiály se ukládají do pořadačů
  • součástí souboru mohou být i osobní záznamy žáka, hodnocení, fotografie, diplomy ze soutěží apod.
  • do portfolia nejsou zařazovány dokumenty o žákově neúspěchu
  • portfolio je podkladem pro třídního učitele pro souhrnné hodnocení žáka v 9.ročníku (popř. v 5., 7.ročníku).

Hodnocení portfolia učitelem – vyhodnotí pokrok žáka ústně při třídění, řízeným rozhovorem, diskusí, provede stručný záznam

Hodnocení portfolia žákem – vyhodnocuje při třídění slovně, může i písemně (líbilo se – nelíbilo, daří se – nedaří se…..)

Hodnocení portfolia rodiči – při třídních schůzkách, konzultačních hodinách, na závěr 1. a 2. pololetí může na žádost rodič žáka nahlédnout do portfolia, rodič může slovně hodnotit žákův výkon nebo připojí písemné zhodnocení

12.8.2.  Samostatné práce rozsáhlejšího charakteru

Kritéria pro hodnocení samostatné práce si stanovuje každý vyučující a vychází přitom z následujících bodů, které upraví podle svých potřeb s ohledem na věk žáků, charakter a téma práce, čas, který žáci na práci mají atd.

  • Splnění formální struktury práce
  • stanovení osnovy
  • členění podle osnovy – titulní strana, úvod…
  • uvedení literatury, zdrojů, závěr
  • velikost písma, členění na odstavce
  • přílohy, technická dokumentace
  • Grafická úprava, obrazová dokumentace
    • věcná obrazová dokumentace
    • vhodné přílohy
    • jednotnost úpravy (nadpisy, odstavce)
    • výběr textu, přehlednost, čitelnost
    • čistota provedení
  • Použité zdroje, práce s informacemi – knihy, internet, průzkum, beseda…
    • výběr 2 – více zdrojů
    • výběr vhodných údajů a informací
    • třídění údajů a informací
    • technické zvládnutí práce s ICT – (výtisk textu, obrázků…)
  • Obsahová a věcná správnost, propojení oborů
    • propojení více oborů (alespoň 2 oborů)
    • věcná správnost
    • obsahová správnost, logický sled, návaznost
    • hloubka vlastních myšlenek
    • vyvozený závěr
  • Gramatická a stylistická úroveň
    • užití jazykových prostředků z hlediska slohotvorných činitelů
    • slovní zásoba
    • respektování pravopisných pravidel
    • logičnost v uspořádání projevu
    • kompozice, odstavce
  • Originalita, tvořivost, aktivita
    • aktivní přístup k vyhledávání zdrojů a pramenů
    • tvořivé zpracování získaných informací
    • přínos vlastních myšlenek a dedukcí (závěr)
    • originalita zpracování
  • Úroveň prezentace
    • souvislý, kultivovaný a stylisticky správný projev
    • použití spisovného jazyka
    • schopnost zaujmout posluchače
    • schopnost hovořit „z patra“ s oporou  textu
    • schopnost reagovat na dotazy a připomínky posluchačů

12.8.3.  Projekty

Kritéria pro hodnocení projektů si stanovuje každý vyučující a vychází přitom z následujících bodů, které upraví podle svých potřeb s ohledem na věk žáků, charakter a téma projektu, čas, který žáci na práci mají atd. Tato kritéria jsou součástí dokumentace k projektu.

  • Řešení problémů
  • analýza, pojmenování problému
  • různé varianty řešení
  • volba strategických postupů
  • členění úkolu na jednotlivé kroky
  • systematický a logický postup
  • kontrola výstupu a odstranění chyb
  • Práce s informačními zdroji
  • analýza dosavadních znalostí
  • analýza chybějících znalostí
  • vyhledání příslušných zdrojů
  • vybírání podstatných informací
  • schopnost práce s ICT
  • Práce ve skupině
  • novost myšlenek, využití v praxi
  • Prezentace výstupu z projektu
  • souvislý, kultivovaný a stylisticky správný projev
  • použití spisovného jazyka
  • schopnost zaujmout posluchače
  • schopnost hovořit „z patra“ s oporou  textu
  • schopnost reagovat na dotazy a připomínky posluchačů
  • schopnost rozdělení rolí
  • schopnost komunikace ve skupině
  • plnění úkolů v zájmu skupiny
  • prosazení vlastního názoru
  • vytváření příjemné pracovní atmosféry
  • Tvořivost, iniciativa
  • zájem o práci
  • využití svého talentu, nadání
  • originalita řešení
  • samostatnost
  • Úroveň výstupu
  • věcná správnost
  • členění, přehlednost
  • estetická a grafická úroveň

Způsob hodnocení je dopracován podle typu projektu a je součástí dokumentace k projektu:

Hodnocení jednotlivce – hodnocení slovní, popřípadě hodnocení v tabulce

Hodnocení skupiny (popř. dvojice) – slovní, stručně v daném rozsahu, stručný záznam do dokumentace

Autoevaluace žáka (skupiny) – toto hodnocení se předpokládá na 2. stupni, na 1. stupni zjednodušená forma např. formou dotazníku

12.8.4.  Skupinová práce

Kritéria pro hodnocení skupinové práce si stanovuje každý vyučující a vychází přitom z následujících bodů, které upraví podle svých potřeb:

  • podíl na práci skupiny
  • vlastní tvůrčí přínos
  • organizace práce ve skupině
  • prezentace výstupu
  • schopnost akceptovat názory ostatních a obhájit svá stanoviska

Hodnoceno dle typu práce klasifikačním stupněm, body, procenty, samostatně žákem nebo skupinou.

12.8.5.  Referáty

Kritéria pro hodnocení referátů si stanovuje každý vyučující a vychází přitom z následujících bodů, které upraví podle svých potřeb:

  • práce s informačními zdroji
  • obsahová stránka
  • ústní prezentace
  • vlastní myšlenky
  • motivace pro využití

Hodnocení klasifikačním stupněm, slovním hodnocením.

12.8.6.  Exkurze

Kritéria pro hodnocení exkurze si stanovuje každý vyučující a vychází přitom z následujících bodů, které upraví podle svých potřeb:

  • aktivní účast na přípravě exkurze
  • zájem o téma exkurze
  • ústní moderování – příprava, prezentace
  • získané dovednosti a vědomosti
  • zpracované materiály, článek

Hodnoceno slovně, záznam.

12.8.7.  Slohová práce

Kritéria pro hodnocení slohové práce si stanovuje každý vyučující a vychází přitom z následujících bodů, které upraví podle svých potřeb:

  • stylistická úroveň, originalita
  • grafická úroveň
  • pravopis
  • struktura práce, dodržení osnovy

Hodnocení klasifikačním stupněm, slovně.

12.8.8.  Kratší samostatné práce (teoretické, praktické)

Kritéria pro hodnocení kratší samostatné práce si stanovuje každý vyučující a vychází přitom z následujících bodů, které upraví podle svých potřeb:

  • teoretické
  • úroveň vědomostí
  • informační zdroje
  • aplikace teoretických vědomostí při řešení konkrétního problému
  • úroveň vyjádření
  • věcná správnost
  • praktické
  • využití teoretických znalostí
  • originalita řešení – různé varianty
  • preciznost
  • estetičnost a funkčnost
  • praktické využití výrobku

Hodnocení  dle typu práce klasifikačním stupněm, body, procenty, samostatně žákem nebo ve dvojici.

12.8.9.  Laboratorní práce

Kritéria pro hodnocení laboratorní práce si stanovuje každý vyučující a vychází přitom z následujících bodů, které upraví podle svých potřeb:

  • dodržování bezpečnosti práce, bezpečná manipulace s pomůckami a chemikáliemi
  • dodržování postupu práce podle zadání úlohy či pokynů učitele
  • manuální zručnost při plnění úkolů
  • splnění zadaných úkolů (organizace práce)
  • formulace výsledků pozorování či pokusu, vyvozování závěrů, popř. schopnost      zevšeobecnění závěrů
  • tvorba písemného záznamu – stylistická i grafická úroveň práce
  • schopnost týmové spolupráce, určení a plnění své role při práci ve skupině

Hodnocení dle typu práce klasifikačním stupněm, slovně, body, procenty, samostatně žákem nebo ve dvojici.

12.8.10.                Práce s dokumenty, přírodninami, fyzikálními tělesy (experiment)

Kritéria pro hodnocení této práce si stanovuje každý vyučující a vychází přitom z následujících bodů, které upraví podle svých potřeb:

  • dovednost orientace a vyhledávání údajů v nákresech, tabulkách, grafech a přehledech,      v odborných textech, atlasech přírodnin, vyhledávání údajů pro řešení úkolů v pracovních                     sešitech
  • schopnost zkoumat dané přírodniny či děje a jevy, porovnávat jejich důležité znaky,      analyzovat a syntetizovat výsledky svého pozorování
  • dovednost poznávat, určovat dané přírodniny, zařazovat je do systému
  • schopnost zkoumat fyzikální tělesa, látky, děje a jevy, mechanismy a chápat principy jejich funkce, dovednost demonstrace fyzikálních pokusů
  • dovednost práce se slepými mapami (prostorová orientace)

Hodnocení dle způsobu využití klasifikačním stupněm, v případě experimentu slovně (práce s chybou)

12.8.11.                Čtenářské kompetence

Kritéria pro hodnocení čtenářských kompetencí si stanovuje každý vyučující a vychází přitom z následujících bodů, které upraví podle svých potřeb:

  • úroveň hlasitého čtení
  • porozumění textu
  • orientace v textu
  • schopnost reprodukovat text
  • aplikace získaných informací v běžném životě

Hodnocení slovně, klasifikačním stupněm, samostatně žákem

12.8.12.                Cvičení v přírodě

Kritéria pro hodnocení si stanovuje každý vyučující a vychází přitom z následujících bodů, které upraví podle svých potřeb:

  • splnění úkolu dovednostního i vědomostního charakteru (aplikace dovedností)
  • správnost vyřešení úkolu
  • dodržování postupů podle zadaných pokynů
  • správná organizace práce
  • schopnost plnit praktické úkoly, manipulace s pomůckami
  • dodržování pravidel bezpečnosti
  • schopnost týmové práce, zastávání své role ve skupině
  • případná tvorba písemného záznamu, formulace výsledků

Hodnocení slovně, dle uvážení klasifikačním stupněm

12.8.13.                Individuální a nadstavbová činnost

Uvedená kritéria pro hodnocení individuální a nadstavbové činnosti jsou pouze základní a mohou být podle potřeby rozšiřována a doplňována:

  • vlastní iniciativa a zájem o práci v hodině
  • plnění dobrovolných úkolů
  • příprava na soutěže (řešení teoretických i praktických úkolů)
  • dosažené výsledky v soutěži

Hodnocení slovně, dle uvážení klasifikačním stupněm, portfolio.

Distanční výuka

Při distančním vzdělávání, zajišťovaném jakoukoli formou, žák vždy dostane zpětnou vazbu o výsledcích svého vzdělávání a plnění zadaných úkolů, je uplatňováno především formativní hodnocení, jak klasifikačním stupněm, tak slovním hodnocením.

Po uzavření určitých celků učiva je provedeno sumativní hodnocení výsledků žáka – dosažená úroveň naplnění školních výstupů odpovídající tomuto celku učiva podle kritérií, která jsou součástí tematických plánů.

Výsledky vzdělávání žáka při distanční výuce, tzn. výsledky jeho práce, jsou ukládány ve formě osobního portfolia v listinné, nebo digitální podobě.

Zapojení žáka či nedostačující míra zapojení do distanční výuky se neodrazí v hodnocení klasifikačním stupněm.

Zákonní zástupci jsou při distančním vzdělávání informováni průběžně, pravidelně ve stanovených intervalech, prostřednictvím

  • komunikační platformy školy: Bakaláři, Učebna google (4. – 9. ročník), Škola v pyžamu (1. – 3. ročník), webové stránky školy,
  • skupinového videohovoru (google meet), které mohou nahrazovat klasické třídní schůzky a konzultace,
  • písemnou korespondencí, telefonicky, osobně.